Děj, při němž jsou za ionty, adsorbované z roztoku, do roztoku vysílány jiné ionty, které pocházejí z krystalové mřížky nebo z vnější části elektrické dvojvrstvy adsorbentu. Náboj adsorbentu zůstává při tomto ději nezměněn. Množství iontů, které je schopna takto vyměnit jednotka hmotnosti suchého adsorbentu, se nazývá výměnná kapacita. Látky s velkou výměnnou kapacitou jsou označovány jako měniče iontů (iontoměniče, ionexy).