Enterokoky

Enterococcus, enterococcuses

Intestinální enterokoky (streptokoky) jsou grampozitivní koky, které často tvoří diplokoky (jejich dělení probíhá pouze v jedné rovině, což je důležité pro mikrobiologickou kontrolu). Běžně se vyskytují v obsahu intestinálního traktu, proto jsou používány jako indikátor fekálního znečištění. Jsou citlivé vůči změnám vnějšího prostředí, proto se ve vodě velmi vzácně pomnožují a přežívají zde krátkou dobu. Jsou považovány za indikátory čerstvého fekálního znečištění než např. koliformní bakterie. Jsou odolné vůči dezinfekčním prostředkům, např. chloru, proto dále indikují nedostatečnou dávku dezinfekčního prostředku (× koliformní bakterie se chovají jinak, chlor je usmrcuje). Převládající počet kmenů tzv. fekálních streptokoků náleží k druhům Streptococcus faecalis (viz obr. 1), Streptococcus faecium, Streptococcus avium (syn. Enterococcus). Stanovení enterokoků (viz obr. 2) je založeno na kultivaci v médiích obsahujících azid sodný (potlačuje růst přídavné mikroflóry) a TTC (umožňuje vznikajícím formazanem diferencovat kolonie enterokoků od kolonií jiných druhů).

Kultivačními médii a činidly je m-enterokokový agar (SLANETZ-BARTLEY), žluč-aeskulin-azidový agar, živný agar a peroxid vodíku. Po provedení filtrace se membránový filtr přenese na povrch m-enterokokového agaru (viz obr. 3). Po uzavření misky probíhá kultivace v termostatu při teplotě 35 °C ± 1 °C (popř. 37 °C ± 1 °C) po dobu 44 hod ± 4 hod. Činností enterokoků je bezbarvý TTC (trifenyltetrazoliumchlorid) redukován na sytě červený formazan. Z toho důvodu mají suspektní kolonie enterokoků hnědočerveně, hnědě, kaštanově či tmavě růžově zabarvení (viz obr. 4). Antigenovou skupinu D-enterokoků lze potvrdit i pomocí dvoustupňové kultivace, např. při teplotě 37 °C ± 1 °C po dobu 5 hod ± 1 hod a poté zvýšením teploty kultivace na 44 °C ± 0,5 °C a dodatečnou kultivací po dobu 39 hod ± 3 hod. Zvýšená teplota potlačí rozvoj doprovodné mikroflóry. Dále se provádí test na důkaz tvorby aeskulinu. Typicky zbarvené kolonie z m-enterokokového agaru se přeočkují (otiskem filtru na povrch agaru) na žluč-aeskulin-azidový agar a inkubují se při teplotě 44 °C ± 0,5 °C po dobu 2 hod. Počítají se pouze kolonie s tmavě hnědou a černou barvou či světlé kolonie s tmavě zbarvenými dvůrky v médiu.

 
Obr. 1: Kultura bakteriálního kmene druhu Enterococcus (Streptococcus) faecalis.
 
Obr. 2: Příklad stanovení enterokoků na specifickém m-enterokokovém agaru při dvou ředěních vzorku (10-3 a 10-4), na malých miskách záchyt bakterií na membránovém filtru, na velkých miskách přímý výsev na povrch půdy.
 
Obr. 3: Příklad stanovení enterokoků, kdy se filtrací zachytí bakterie na membránovém filtru a ten se přenese na povrch m-enterokokového agaru.
 
Obr. 4: Suspektní kolonie enterokoků mají hnědočerveně, hnědě, kaštanově či tmavě růžově zabarvení.
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf      III graf

Citujte jako:  ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Enterokoky. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=E002>