Kvasinky jsou zástupci skupiny hub (Fungi), oddělení vlastní houby Eumycota, třída vřeckaté (vřeckovýtrusé) houby Ascomycetes a patří do řádu Endomycetales. Řád Endomycetales představuje skupinu askogenních hub, u nichž vřecka vznikají bezprostředně ze zygoty. Ontogeneticky existují tři typy akogenních kvasinek, a to haplobiontní, haplo-diplobiontní a diplobiontní. Rod Schizosaccharomyces se vyskytuje převážně v haplobiontní fázi (vegetativní fáze), zygota se stává během meiotického dělení vřeckem. Rod Saccharomyces (viz obr. 1) (S. cerevisiae) je haplo-diplobiontní, haploidní buňky i zygoty se množí pučení a diploidní buňky se stanou vřeckem. Rod Saccharomycodes je diplobiontní, askospory kopulují přímo ve vřecku a vegetativní pučení probíhá v diploidní fázi.

Typickými zástupci je čeleď kvasinek Saccharomycetaceae, jejíž druhy se vyskytují na substrátech s přebytkem cukru (plody, nektar). Rozmnožují se pučením a tvoří řetízkovitě pospojované buňky, tzv. pseudomycelium, buněčnou stěnu tvoří glukan, mannan, bílkoviny a nepatrné množství chitinu. (U rodu Schizosaccharomyces lze pozorovat tvorbu přepážek.) Zásobní látkou je glykogen a vitamíny skupiny B. Vyskytují se i v půdě, v mléce, na exkrementech, vegetativních částech rostlin. Využití mají při získávání bílkovin či při alkoholovém kvašení.

Z hygienického hlediska mají význam anaskogenní kvasinky rodu Candida.

 

---

Obr. 1: Zástupce mikromycet oddělení Eumycota, třídy Ascomycetes, druh Saccharomyces cerevisiae.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III