KOLKWITZ a MARSSON zavedli systém saprobity, formulující vztahy organismů k čistotě a znečištění vody. V procesu biologického samočištění definovali celkem tři stupně, a to polysaprobní stupeň s převahou redukčních procesů, mezosaprobní stupeň s vyrovnávajícími se redukčními a oxidačními procesy a oligosaprobní stupeň s převažujícími oxidačními procesy. Mezosaprobní stupeň byl rozdělen na horší α- s převažujícími redukčními pochody a lepší β- s mírnou převahou oxidačních procesů. Ke stupnici přibyl poslední, pátý, stupeň charakterizující oblast nejčistějších vod, tzv. katarobní stupeň (katarobita). LIEBMANN v roce 1951 systém doplnil a revidoval

Systém saprobity (viz obr. 1) je představován čtyřmi základními stupni, kterými je: katarobita, limnosaprobita, eusaprobita a transsaprobita.

Postup saprobních procesů lze hodnotit na vzorcích (viz obr. 2a–f) volné vody, nárostech, kalech, sedimentech a pod.

 

---

Obr. 1: Kruhové schéma systému saprobity, rozdělené na čtyři kvadranty.

 

---

	Obr. 2a: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula.
	Obr. 2b: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula.
	Obr. 2c: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula.
	Obr. 2d: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula, tenká vlákna sinic rodu Oscillatoria.
	Obr. 2e: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula, tenká vlákna sinic rodu Oscillatoria.
	Obr. 2f: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula, tenká vlákna sinic rodu Oscillatoria.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III