Termín, zavedený ruským autorem Peskovem [61, str. 28], [88, str. 334], [94, str. 16] pro stálost, s jakou disperzní systém zachovává svůj stupeň disperzity, tj. schopnost soustavy odolávat procesům, které vedou ke zmenšení mezifázové energie (Ostwaldovo zrání, agregace).

V anglické literatuře tento pojem není používán, používá se termín kinetic stability, který zahrnuje jak agregátní, tak sedimentační stabilitu.