Adsorpce kapaliny (rozpouštědla) na povrchu tuhé látky. Projevuje se orientací molekul v
mezifází, snížením jejich pohyblivosti a zvýšením hustoty, které je ale vzhledem k malé stlačitelnosti kapalin neměřitelné. Mezi vrstvou kapaliny, která je vlivem adsorpčních sil vázána k povrchu tuhé látky a při relativním pohybu tuhé látky a kapaliny lpí na tuhém povrchu, (
lyosférou) a pohyblivými molekulami
objemové fáze není ostré rozhraní.
Přesné kvantitativní stanovení lyosorpce je velmi obtížné a ve většině případů úplně nemožné. Teoreticky by nejpřesnější metodou bylo rozpustit v příslušné kapalině látku, která se na povrchu tuhé látky neadsorbuje a ze zvýšení její koncentrace v roztoku zjistit adsorbované množství rozpouštědla. Kvalitativně je možno hodnotit lyosorpci (tj.
lyofilnost tuhého povrchu) pomocí měření
úhlu smáčení,
smáčecího tepla, nebo ze změny sedimentačního objemu podle druhu disperzního prostředí (
anizometrické částice – tyčinkovité nebo destičkovité – uložené nad sebou mají v různých kapalinách různý sedimentační objem podle tloušťky lyosféry).