Příslušnost skupiny do kmene bezbrví Sarcomastigophora a třídy bičíkovci Mastigophora. Hlavním znakem bičíkovců je jeden nebo více bičíků sloužících k pohybu, popř. u některých zástupců jsou doplněny panožky. Cytoplazma je rozlišena na ektoplazmu a endoplazmu, na povrchu mají tenkou membránu či pevnější pelikulu, u některých se tvoří schránky různých tvarů a složení. Hrubý, tj. tuhý, periplast dovoluje buňce velmi omezené metabolické pohyby, většinou udržuje pevný a stálý tvar buňky.

Holozoická výživa bičíkovců je:

• 1. animální, tj. zootrofní či fagotrofní, při které je potrava přijímána ve formě pevných částic organické hmoty;
• 2. saprofytická (saprotrofní), při které je potrava přijímána v podobě rozpuštěných organických látek.

Žijí jednotlivě, výjimečně tvoří kolonie. U mnoha skupin jsou vytvořeny světločivné organely. Sladkovodní bičíkovci mají v buňce přítomny kontraktilní vakuoly, zabezpečující vylučování přebytečné vody (osmoregulace). Rozmnožování je nepohlavní, pomocí dělení. Heterotrofní bičíkovci žijí volně nebo paraziticky.

Taxonomické zařazení bezbarvých bičíkovců není v systému jednoznačné. Některé skupiny a rody jsou zařazovány do systému řas jako bezbarvé, tj. achromatické formy řas skupin Euglenaceae (krásnoočka), Chrysomonadaceae (zlativky), Cryptophyceae (skrytěnky), Dinophyceae (obrněnky), Chlamydophyceae (chlamydomonády), atd. Jedná se tedy o skupinu, ve které dochází k prolínání říše rostlinné (Phytomastigina) a živočišné (Zoomastigina). Pozornost je věnována skupině označované jako Protomonadales a taxonomická příslušnost bezbarvých rodů některých paralelních skupin řas, tzv. Flagellata apochromatica.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III