Do masivního nástupu počítačů byla citace člověkem sestavená a jemu též srozumitelná jediným způsobem, jak odkazovat použitý zdroj(e). S nástupem výpočetní techniky se objevila možnost strojového zpracování takto zapsané citace, ale daleko výhodnější je použití identifikátorů navržených přímo pro informační systémy – krátké, úsporné, leč pro člověka nečitelné.
Pro citace, které zapisuje a čte člověk, bývá typická velká redundance údajů, proto lze s menším či větším úsilím nalézt zdroj i v případě, že v citaci chybí některé obvyklé (a někdy nepovinné) údaje.
V této části bychom si měli vyzkoušet:
najít zdroj podle neúplné citace (např. zapsaná ve spěchu kolegou, a to nečitelným škrabopisem; velmi častý je jev špatně uvedené citace v literatuře),
ocitovat zdroj tak, aby ho někdo jiný mohl snadno identifikovat.
Zde je důležité si uvědomit, že požadavek není nalézt přímo primární zdroj (tj. článek), ale pouze ho správně identifikovat a doplnit chybějící údaje. Proto stačí použít některý ze sekundárních zdrojů a v něm nalézt abstrakt nebo jen bibliografický záznam. Nalezení původního textu je ovšem ideální (ale může být velmi složité nebo drahé).
Použití internetových vyhledávačů má své limity – ne všechna periodika nebo jejich obsahy jsou dostupné on-line, situace se liší vydavatel od vydavatele (někteří zdigitalizovali a zpřístupnili svoji produkci zpětně až k počátkům, jiní vydávají periodika pouze tištěná). Internetové vyhledávače se nedostanou „dovnitř“ katalogů knihoven.
Zdroje zdarma.
Zdroje placené.
Ačkoli existují normy pro zápis citací, každý vydavatel má obvykle svá vlastní pravidla (která mohou z normy vycházet) pro psaní citací, jejichž dodržování při psaní publikace vyžaduje. Vynechání některých doporučených částí citace může být dáno snahou o úsporu místa, syntaktické odlišnosti historií a zvyklostmi. V projektu máte zformátovat několik citací podle pravidel, která podle mezinárodních norem ISO 690 [8] a ISO 690-2 [9] a doporučení American Chemical Society vypracovaly Anna Součková, vedoucí ústřední knihovny VŠCHT Praha, a Eva Dibuszová, vedoucí vydavatelství VŠCHT Praha.
Citaci v projektu je možné sestavit ručně podle pravidel [10], nebo použít generátor citace [11] (stačí vložit informace správně do formuláře).
This work is licensed under a
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0 Unported License.