Pro „počítačové“ identifikátory je téměř typická jejich nečitelnost a úspornost. Ačkoli většina z nich obsahuje nějakou formu kontrolního součtu, překlep nebo špatný zápis znamená většinou fatální selhání dotazu.
V této části bychom si měli vyzkoušet:
najít zdroj podle identifikátoru,
používat identifikátory při hledání v informačních zdrojích.
Máme tři hlavní možnosti, kde hledat informace o knize nebo časopisu:
u vydavatele,
u prodejce/poskytovatele,
v katalozích knihoven.
Použijeme-li internetový vyhledávač, musíme si uvědomit, že se často vůbec nedostane dovnitř katalogů a tato část Internetu nám tak při prohledávání zůstává ukryta.
Vydavatelé. On-line katalog zdaleka není samozřejmostí, pokud je kniha vyprodána, již nemusí být v katalogu apod. Navíc je potřeba určit vydavatele podle části ISBN, což samo o sobě může být netriviální.
Prodejci. Většina se již snaží maximálně zpřístupnit nabídku na Internetu, ale opět může nastat problém s vyprodanými tituly. Pro (relativně) nově vydané cizojazyčné knihy je velmi efektivním nástrojem on-line katalog největšího internetové prodejce knih – firma Amazon.com [12].
Knihovny. Jsou typické kvalitními záznamy o publikaci, katalogizovány jsou pouze knihy, které knihovna má nebo měla ve fondu. Pro nalezení pouze bibliografických údajů nám tak postačí prohlédnout katalogy knihoven a najít knihu v katalogu.
Nové typy služeb. Google Book Search [13] – v současné době asi největší projekt, který se věnuje scanování knih z fondů vybraných knihoven a vydavatelů účastnících se tohoto programu. Obsah knih je převeden pomocí optical character recognition (OCR) a umožňuje tak full-textové vyhledávání. Zásadní výhodou je možnost prohlížení knih: část knih je přístupná úplně (ty, u kterých již vypršela všechna autorská práva), část po registraci (bezplatně), některé jsou zpřístupněny jen částečně – obsah, rejstřík, náhodně vybrané stránky nebo kapitoly (záleží na dohodě s vydavatelem). Digitalizací knih a obrazových materiálů se zabývá množství dalších firem a institucí (knihovny, univerzity, ...).
Můžeme použít podobný přístup jako v případě knih, opět platí, že v případě časopisů vydávaných v současnosti je velká pravděpodobnost, že informace o nich budou na Internetu (stránky vydavatele nebo poskytovatele).
Pro větší pohodlí a efektivitu práce a při hledání exotičtějších nebo starších časopisů je však ideální využít specializovaných služeb/produktů (máme-li je k dispozici).
Na VŠCHT Praha jsou mj. k dispozici dvě databáze, které se specializují na indexaci periodik: Ulrich's Periodicals Directory [14] a Chemical Abstracts Service Source Index (CASSI) [15].
Video 5.1. : Přihlášení do databáze CASSI. (00:27)
Video 5.2. : Přihlášení do databáze Ulrich's periodicals directory. Nalezení údajů o periodiku podle ISSN (0036-8075). (00:37)
Hlavní katalogy, které bychom mohli využít pro hledání knih a časopisů v ČR, patří:
Katalog Ústřední knihovny VŠCHT Praha [16] – nejlépe vybavená chemická knihovna ČR,
Katalogy Národní knihovny ČR [17],
Katalogy Státní technické knihovny ČR [18],
Jednotnou informační bránu [19], která je rozhraním ke katalogům velkého množství větších i menších knihoven, a umožňuje tak prohledávat více katalogů pomocí jediného dotazu.
Video 5.4. : Nalezení knihy podle ISBN (0-07-134412-8) v katalogu Ústřední knihovny VŠCHT Praha. (00:24)
Video 5.6. : Nalezení knihy podle autora (McMurry) pomocí Jednotné informační brány [19]. (00:43)
V případě hledání článků podle identifikátoru DOI (Digital Object Identifier, [20]) už nám katalog knihovny příliš nepomůže – katalogizace se provádí na úrovni čísel časopisů, jednotlivé články jsou už příliš jemné dělení.
Zde se internetové vyhledávače přímo nabízí, avšak opět může nastat situace, kdy stránka s identifikátorem DOI není indexovatelná. Optimální je proto použít službu přímo určenou k vyhledávání podle DOI identifikátoru [21].
Video 5.7. : Vyhledání publikace pomocí identifikátoru DOI. (00:20)
