Druh výměnné iontové adsorpce. Vyměňovaný ion však nepochází z vlastní mřížky adsorbentu, ale z adsorbované vrstvy.

Z roztoku se adsorbují oba ionty soli a jeden z nich se pak vymění za ion z roztoku: kation za H⁺ nebo anion za OH^–. V důsledku toho se původně neutrální roztok soli stává kyselým nebo zásaditým. Tato adsorpce se nazývá hydrolytická, protože vlivem adsorbentu jakoby sůl v roztoku hydrolyzovala na kyselou a zásaditou složku a adsorbovala se pouze jedna z nich. Byla pozorována hlavně na aktivního uhlí, připraveném určitým způsobem.

Např. aktivní uhlí připravené zuhelněním čisté sacharózy, aktivované zahříváním na vysoké teploty za omezeného přístupu vzduchu, neobsahuje minerální soli. V roztocích kyselin nastává na tomto uhlí molekulární adsorpce kyseliny, z roztoků hydroxidů není žádná adsorpce pozorována. Z roztoků solí se přednostně adsorbují anionty. Po zahřívání tohoto uhlí v proudu vodíku vzniká adsorbent, který naopak zachycuje báze a v roztocích solí ponechává jen volné kyseliny.