Není náhoda, že každý z vás dostal svůj vlastní projekt. Takže – práce na projektu má být samostatná a projekt byste měli vypracovat sami. Každému se ovšem stane, že se v určitém momentě může „ztratit“, není chyba ani ostuda nechat si poradit, ale čím samostatnější je práce, tím větší je přínos. Pokud vám projekt vypracuje z velké části kolega, pak jste bohužel promarnili šanci si prakticky bez rizika vyzkoušet, jak vypadá práce s odbornou literaturou a databázemi, kolik času, energie, intelektuálního úsilí a znalostí potřebujete při hledání dat.
Pro splnění zápočtu musí být projekt vypracován celý. Pokud nemůžete některý údaj najít výjimečně dlouho, konzultujte postup s pedagogem.
Citace i identifikátory musí být všechny a správně. U numerických údajů předpokládejte, že máte dodat první „nástřel“ hodnot pro chemicko-inženýrský výpočet – tedy hodnota musí být smysluplná, ale odchylka v řádu procent nehraje zatím roli. V případě, že není řečeno, pro jaké skupenství látky máte údaje najít, předpokládejte, že pro takové, které je při zadaných podmínkách běžné. Jistější je uvést údaj o skupenství do výsledku.
Výstup je vyžadován v elektronické formě, a to jako HTML stránka. Grafické provedení není hodnoceno, důraz je hlavně kladen na dobře odvedenou práci při hledání dat. Přehledné, jasné a srozumitelné členění a formátování přispívá velmi výrazně k čitelnosti, proto není od věci začít s procvičováním už zde. Kvalitní zpracování i po formální stránce automaticky dává informace o schopnostech autora prezentovat data.
Zdroj byste měli uvést u každého získaného údaje tak, aby mohl kdokoli po vás ověřit váš výsledek (tj. najít vámi citovaný zdroj a podívat se, co jste vlastně našli). Protože správný formální zápis je relativně pracný, je vyžadován pouze v částech „Citace“ (4 – „Citace“) a „Identifikátory“ (5 – „Identifikátory“). V ostatních případech stačí odkaz typu „Ullmann“, „Gmelin“, „Beilstein“, „Chemical Abstracts 1999“ pro referenční díla a databáze. Pro údaje získané na Internetu uvádějte úplné URL, ale odkazující přímo na stránku s udanou hodnotou. U knih uveďte název, autora(y), rok vydání a pořadí vydání.
Přemýšlejte, co hledáte!
Přemýšlejte při hledání! Když nemůžete něco nalézt, je to proto, že v daném zdroji tyto údaje nejsou, nebo pokládám špatně dotaz? Nalezl jsem dotazem opravdu všechno?
Přemýšlejte, co jste vlastně našli! Výsledek je nutné zkontrolovat a být kritický (jestliže je bod varu nižší než bod tání, není to podezřelé?).
Internetové vyhledávače (např. Google [1]) a encyklopedie Wikipedia [2] mohou být to první, co zkusíte, ale nesmí to být jediné, co použijete.
Pokud se vám nepodařilo hledaný údaj najít, ještě neznamená, že neexistuje!
Správná volba zdroje je jedním z cílů předmětu „Chemická informatika“ – získat přehled a povědomost o hlavních referenčních dílech a naučit se je efektivně využívat. Rada tedy zní „chodit na cvičení“.
Využijte seznam děl a odkazy, které jsou na stránkách Ústřední knihovny VŠCHT Praha [3] a software na počítačích v učebnách VŠCHT Praha.
V praxi pak můžete využít služeb odborného knihovníka nebo informačního specialisty, kteří by měli mít přehled o produktech zakoupených institucí/firmou a doporučit vám nejlepší postup.
Pro nalezení tištěných knih nebo časopisů je optimální katalog knihovny a vhodně zvolená klíčová slova (ať už pro předmětový rejstřík nebo rejstřík názvů).
Výčet nejčastějších chyb, kterých se studenti dopouštěli při práci na projektu:
při přepisu z tabulek je špatně (nebo vůbec ne) přečtena hlavička a hodnota je pro jinou veličinu nebo v jiných jednotkách,
při hledání citací je opsán první zásah, který vrátí např. Google a který je pro úplně jiný článek/časopis,
název sloučeniny podle Chemical Abstracts je špatně – je opsán první anglický název sloučeniny, který se vyskytne v jakékoli databázi,
chyby při převodu jednotek,
opsání numerické hodnoty bez jednotek, event. ignorování jednotek (teplota ve stupních Celsia vs. Kelvinech).
This work is licensed under a
Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0 Unported License.