V současnosti je již minimálně u firem se zahraniční účastí poměrně obvyklé vysílat týmy pracovníků (manažerů) na tréninkové programy, na kterých se tito zaměstnanci více poznají, navážou užší vazby a tím se zvýší i jejich pracovní efektivita. Tyto firmy při tom využívají znalostí z psychologie, podle které sice zaměstnavatel může vytvořit pracovní skupinu, ale tým, který je skutečně efektivně pracujícím komplexem, musí vzniknout sám. Jeho vznik probíhá v několika fázích a při splnění určitých faktorů. Na VŠCHT Praha se o této problematice dozvíte více v rámci Time managementu v předmětu Management podnikových procesů, takže zde máte jenom několik stručných informací.
Pro vytvoření efektivních týmů jsou obvyklé víkendové nebo týdenní pobyty, a to jak v tréninkových centrech, tak i v přírodě, kde například sjíždějí řeku, dělají dlouhé pochody, jezdí na horských kolech nebo slaňují apod. v náplní těchto tréninkových pobytů jsou obvykle jak fyzické aktivity, které slouží pro poznání a překonání svých limitů, tak i psychodiagnostické testy a skupinové rozhovory.
Díky různým sebepoznávacích cvičením (hrám) se členové skupiny (týmu) více poznají, zjistí komu mohou důvěřovat, kdo má jaké preference, „životní styl“ a dojde také k lepšímu rozdělení týmových rolí.

Komunikace probíhající v průběhu tréninkových programů není nikterak specifická. V rámci aktivit, které se dělají za účelem vzájemného poznávání se členů skupiny se vyskytují normální rozhovory, zpočátku ovlivněné tím, že se členové moc neznají. Nicméně při úkolech, které musí plnit, se brzy seznámí, protože bez spolupráce by je nezvládli a při spolupráci nelze nekomunikovat. v rámci sebepoznávacích aktivit může být komunikace řízená lektory a závislá na zvoleném typu sebepoznávací aktivity.

Výhody týmové práce

Jednou z největších výhod práce v týmu je skutečnost, že nápady některých členů týmů jiní členové rozpracovávají, nechávají se jimi inspirovat a svými nápady pak zpětně ovlivní původní navrhovatele. Protože komunikace je v týmu na velmi dobré úrovni, je skupinové rozhodnutí obvykle kvalitnější, než rozhodnutí jednotlivce. (Platí to samozřejmě zejména pro špatně strukturované problémy.)

Pro posouzení výhodnosti skupinového rozhodnutí nám může posloužit příklad modelující situaci skupiny ztroskotanců.

Zamyslete se nad tím, jaké chyby a proč obvykle dělají při koučování manažeři a jak mohou tyto chyby ovlivnit koučovaného.

Struktura procesu koučování

• dohoda o tématu
• identifikace cílů
• podpora objevování (vlastních řešení)
• stanovení parametrů
• pověření a zplnomocnění
• rekapitulace

nahoru